Česká mincovna

Česká mincovna je oficiálním AUTORIZOVANÝM PARTNEREM společosti Argor-Heraeus!Český lev, který od roku 2017 vévodí investičním mincím České mincovny, se v roce 2025 vůbec poprvé objevuje také na investičních slitcích. Tento výjimečný produkt z ryzího zlata o hmotnosti 1 gramu vznikl ve spolupráci s proslulou rafinerií Argor-Heraeus, která patří mezi přední světové zpracovatele vzácných kovů.Švýcarská společnost Argor-Heraeus vznikla roku 1951 a díky své reputaci byla roku 1961 akreditována londýnskou burzou drahých kovů LBMA do prestižního seznamu výrobců zlata „Good Delivery“. Kvalita produktů vyráběných společnostmi na tomto soupisu odpovídá nejvyšším standardům, a jsou proto s důvěrou akceptovány obchodníky a burzami po celém světě. Argor-Heraeus je navíc jedním z pěti odborných znalců stanovených londýnskou burzou, kteří na dodržování těchto standardů dohlížejí.Na cihličce najdete všechny obvyklé náležitosti – údaj o hmotnosti a ryzosti, pečeť kvality Švýcarského centrálního úřadu pro kontrolu drahých kovů a výrobní číslo. Od jiných zlatých slitků ji však spolehlivě poznáte díky značce České mincovny a reliéfu, který předkládá korunovanou hlavu českého lva. Vlastenecký motiv, který je dílem medailéra Asamata Baltaeva, DiS., je zpracován vskutku originálně – je totiž tvořen fasetami čili drobnými mnohoúhelníkovými ploškami.Investujte chytře, stylově a bez DPH!Poznámka: Pro začátek vzniknou 2000 kusů jednogramových cihliček, ale emisní náklad je neomezený a bude rozšiřován v souladu se zájmem investorů.

Ucelená sada českých oběžných mincí s ročníkem 2026, kterou vydává Česká mincovna ve spolupráci s Českou národní bankou, připomíná krásy České republiky.Česká republika je zemí s mimořádně bohatou historií, jejíž odraz najdeme všude kolem nás. Stačí se podívat do peněženky, ve které nám cinkají oběžné mince! Dvoukoruna připomíná slávu Velkomoravské říše – najdete na ní mikulčický gombík čili ozdobný šperk, kterým staří Slované zdobili své oděvy. Na samý počátek české státnosti vás vezme dvacetikoruna, která předkládá jezdeckou sochu svatého Václava z Václavského náměstí. Koruna a pětikoruna vzdávají hold nejslavnější éře českého království – králi Karlu IV., který nám dal Svatováclavskou korunu a Karlův most. Kamenný most přes řeku Vltavu najdete i na padesátikoruně, kde ho doprovázejí další pražské skvosty – Hrad s gotickou katedrálou svatého Víta, barokní kostel svatého Mikuláše a novorenesanční budova Národního divadla. To, že Česká republika není jenom Praha, pak dokazuje desetikoruna, které vévodí brněnská katedrála svatého Petra a Pavla… Každá mince je jiná, ale jedno mají společné. Spojuje je český lev – starobylý heraldický symbol síly a odvahy našeho národa.V sadě najdete všech šest oběžných mincí, které byly vyrobeny šetrnějším způsobem než peníze, jež se dostávají do oběhu. Na každé minci je vyražen letopočet 2026. Komplet kovových platidel doprovází ještě tematický pamětní žeton medailérky Zuzany Nohýnkové, která zvítězila ve studentském klání na jablonecké vyšší odborné škole. Na reverzní straně žetonu najdete bájného Bruncvíka, který po boku lva bojuje s lítou saní. Na averzní straně žetonu pak vítězný lev odpočívá a hledí do budoucnosti českých zemí.Balení sady má podobu česko-anglického leporela plného fotografií a zajímavostí o nejrůznějších pamětihodnostech České republiky.

Světové investiční mince bývají věnovány silným národním symbolům a ani „Český lev“, který je první ražbou svého druhu určenou pro český trh, není výjimkou. Nový investiční produkt s ročníkem 2022 má podobu speciálního balení, které obsahuje pětadvacet identických půlgramových mincí z ryzího zlata. V momentě, kdy chcete zpeněžit jenom část své investice, můžete balení rozlámat a prodat po kouscích… Nejznámější příběh o tom, jak se exotický lev stal symbolem české země, představuje pověst o Bruncvíkovi – bájném knížeti, který cestoval až do daleké Afriky, kde pomohl králi zvířat v boji s lítou saní. Věrohodnější vysvětlení nabízejí staří kronikáři. Podle nich roku 1158 císař Fridrich I. Barbarossa odměnil knížete Vladislava II. královskou korunou a novým erbovním zvířetem, které nahradilo dosavadní orlici. Lev představoval ctnosti rytíře, sílu a odvahu, které Vladislav prokázal při dobývání města Milána v císařových službách. A jak heraldická šelma přišla ke svému druhému ocasu? Opět v tom sehrálo roli hrdinství. Roku 1204 pomohl král Přemysl Otakar I. císaři Otovi IV. v boji proti Sasům a český lev za to dostal druhý chvost, který ho odlišil od šelem ostatních národů a dodal mu jedinečnou prestiž. Středověcí spisovatelé však svá vyprávění rádi přibarvovali a nejsou spolehlivým zdrojem informací. Jisté je proto jediné – první skutečně doložený český lev byl symbolem dynastie Přemyslovců a objevuje se na jezdecké pečeti Vladislava Jindřicha z roku 1203. Na znak celé země lva povznesl až Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. V roce 2022 dostaly všechny varianty investiční mince nový kabátek, ale hlavní myšlenka zůstala zachována. Reverzním stranám pětadvaceti půlgramových mincí vévodí český lev v netradičně realistickém podání se Svatováclavskou korunou na hlavě. Averzní strany pak předkládají orlici, která je syntézou svatováclavského, moravského a slezského dravce. Autorem reliéfu je již tradičně medailér Asamat Baltaev, DiS. Protože mince České mincovny vycházej

Na uncové zlaté cihličce najdete vyražené logo firmy Argor-Heraeus, údaj o hmotnosti a ryzosti a pečeť kvality Švýcarského centrálního úřadu pro kontrolu drahých kovů. Tato cihlička je číslovaná. Rozměr cihličky: 40,4 x 23,3 x 1,9 mm / Rozměr blistru: 85 x 54 mm Jako certifikát pravosti slouží kartička zatavená společně s cihličkou v plastové folii, která nesmí být porušena. V naší službě Zlaté spoření je tento produkt dostupnější pro každého. Zjistěte více. Pokud chcete cihličku věnovat jako dárek, v naší nabídce najdete etui převázanou stužkou. Švýcarská společnost Argor-Heraeus patří mezi přední světové zpracovatele vzácných kovů, je akreditována londýnskou burzou drahých kovů LBMA do prestižního seznamu výrobců zlata „good delivery“, kde je navíc jedním z pěti odborných znalců dohlížejících na dodržování standardů.

Cyklus, který připravuje Česká mincovna ve spolupráci s Českou národní bankou, představuje chráněné přírodní oblasti České republiky. Čtvrtá sada oběžných mincí je věnována Národnímu parku Šumava.Šumava patří k nejstarším evropským pohořím. Vliv na reliéf krajiny mělo působení ledovců, které dalo vzniknout ledovcovým jezerům a rašeliništím, ale také hoře Plechý, která je nejvyšším vrcholem české strany Šumavy. Krajina zahalená mlžným oparem vábí člověka odpradávna a není divu, že výjimečnou krásu a hodnotu její přírody zdůrazňovali i národní buditelé v 19. století. Vždyť v hlubinách mytického českého pohoří pramení matka českých řek Vltava… O ochraně divoké přírody Povydří a Boubínského pralesa bylo rozhodnuto již v dobách Rakouska-‍Uherska. V roce 1933 byly na Šumavě vyhlášeny první státní přírodní rezervace a roku 1963 zde byla zřízena chráněná krajinná oblast. Její nejcennější část pak byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, který představuje jedinečné přírodní, ekologické a kulturně-historické teritorium. S rozlohou 680 km² je Šumava největším českým národním parkem, přičemž 80 % jeho území tvoří zalesněná plocha. Díky jednomu z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě se šumavskému masivu přezdívá Zelené srdce či Zelená střecha Evropy. Dále se na území národního parku vyskytuje celá řada vzácných rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou škálou nejrůznějších stanovišť – od údolních niv až po horské smrčiny. Mezi nejvzácnější zvířata Šumavy patří velcí savci – rys ostrovid, los evropský, kočka divoká či vlk obecný, které se postupně daří navracet zpět do přírody.Reverzní straně pamětního žetonu, který je dílem medailérky Evy Macíčkové a který je nedílnou součástí sady, vévodí právě šumavské šelmy – konkrétně rys, liška a vlk. Na averzní straně pak najdete charakteristické šumavské smrky, jejichž kompozice evokuje logo Národního parku Šumava. V sadě oběžných mincí pochopitelně nemůže chybět oběživo – konkrétně šestice kovový

Peníz pro štěstí věnovali novorozeňatům již naši předkové. Talisman v podobě mince z drahého kovu dostávalo děťátko v rodinách bohatých šlechticů i chudých rolníků zpravidla od kmotra či kmotry. Minci vkládali do kolébky, a tak vznikly slovní obraty „do vínku“ (neboli do zavinovačky) a „do peřinky“, které se v souvislosti s dárkem pro miminko používají dodnes. Móda „vínkových mincí“ se v českých zemích rozmohla v éře renesance, po vzniku Československa začal stát vydávat tzv. Svatováclavské dukáty, které si lidé pro tento účel rychle oblíbili, a dnes na ně navazuje Česká mincovna. V roce 2026 je to prostřednictvím zlatého dukátu s motivem čápa.V dávných dobách byli čápi předmětem uctívání po celém světě. Ve starém Egyptě vznešení opeřenci symbolizovali zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost a v Evropě přinášeli nový život. Germánští pohané věřili, že v bažinách nežijí jen žáby, které jsou oblíbenou čapí pochoutkou, ale také duše nenarozených dětí. Čápi tyto duše lovili a vkládali do těl budoucích matek. Svatby se tehdy konaly při oslavě letního slunovratu na konci června, a když se pak na jaře čápi vraceli domů z teplých krajin, mnoho novomanželek mělo před porodem. Představě toho, že děti nosí čáp, napomáhala i skutečnost, že je sám starostlivým rodičem, který oddaně pečuje o své potomky. Pověra přežila až do moderních časů a po stovky let pomáhala rodičům vyhýbat se choulostivé konverzaci se staršími sourozenci novorozených dětí. Kde se miminko vzalo? Přinesl ho čáp! Proč maminka leží v posteli? Klovl ji čáp! Děti takové vysvětlení rády přijaly…Čápovi, který v zobáku nese uzlíček, věnovala medailérka Veronika Prokopová, DiS., reverzní stranu zlatého dukátu. Averzní strana pak předkládá letící kočárek, který nadnášejí balonky.Nepřehlédněte ani další varianty penízku k narození dítěte – v naší nabídce na rok 2026 najdete dva různé drahé kovy i speciální varianty, na které lze vyrýt věnování.