Osej.cz

Odrůda pro pěstování ve sklenících, fóliovnících i pro polní pěstování. Pevné kulovité plody jsou odolné proti praskání. Jak pěstovat rajčata tyčková: Rajčatům se nejlépe daří na místech vystavených celý den slunci a chráněných před studenými větry. Půdu mají mít hlubokou, nejlépe středně těžkou, bohatou na živiny. Semena vyséváme během února a března do truhlíků, které dáme do teplého pařeniště nebo skleníku, lze je umístit i za okno. Semínka lehce zahrneme substrátem a zavlažíme. Když mají rostlinky první pravý lístek, přepícháme je nejprve na vzdálenost 3 – 4 cm, později na spon 10 x10 cm do pařeniště nebo ještě lépe každou rostlinku zvlášť do kelímku. Sazenice mají mít silný, nejvýše 30 cm vysoký stonek, zdravé, sytě zelené listy a vyvinuté první květenství, dobře vyvinutý kořenový systém. Sazenice rajčat vysazujeme na trvalé stanoviště zpravidla až po 20. květnu. Dřívější výsadbu mohou poškodit mrazy. Předem připravené rostliny sázíme spíše hlouběji. Tyčková rajčata pěstujeme většinou jen na jeden výhon. Tento způsob se používá především v chladnějších polohách, neboť plody tak dříve a lépe vyzrají. Abychom zachovali u rostliny pouze jeden výhon, musíme hned od počátku pravidelně vylamovat (vyštipovat) všechny vedlejší. Je také nezbytné přivazovat včas rostliny volně k opěrám, aby se nerozlámaly. Podle potřeby rostliny zavlažujeme zálivkou ke kořenům. Pozor na vydatnou zálivku nebo několikadenní deště, které způsobují praskání plodů! Rajče má velikou spotřebu živin, proto přihnojujeme pravidelně. Nejlépe vodorozpustnými hnojivy, které se lépe vstřebají do půdy, a dostanou se tak rychle ke kořenům. Plody rajčat sklízíme postupně, jakmile zčervenají. Při poslední sklizni před mrazíky sebereme i plně vyvinuté zelené plody, které dáme na teplé a vlhké místo, kde dozrají.

Jedna z nejpálivějších odrůd papriky, dosahuje pálivosti 200 000 - 300 000 SHU. Plody jsou v technické zralosti zelené a v botanické červené. Plody jsou velké 4 - 6 cm. Rostliny jsou nižšího vzrůstu a bohatě se větví, proto se hodí pro pěstování v nádobách nebo samozavlažovacích truhlících. Jak pěstovat papriky: Před výsevem semen paprik, namočíme osivo asi na jeden den do vlažné vody. Po vysetí paprik do směsi výsevného substrátu s hrubším pískem a po zasypání nejvýše 1 cm této směsi, vše přikryjeme papírem – asi vrstvou 10 cm nad substrátem. Zajistíme teplotu kolem 30 °C, aby sazeničky paprik vyrostly do 10 dnů. Přepícháme pevné sazeničky paprik s pravými lístky do truhlíků ve vzdálenosti 5 až 6 cm. Pak můžeme očekávat sazenice 30 až 40 cm vysoké. Vhodná je teplota nad 20 °C. Sytě zelené, pevné sazenice, otužené několik dnů na slunci a větru, dobře prolité, vybíráme z truhlíku i s kořenovým balem. Sazenice sázíme do sponu 50 x 30 cm. Pořádně zalijeme. Když sazenice paprik povyrostou a začnou kvést, vylomíme první květ či malý plod, odstraníme přízemní listy i s malými přebytečnými odnožemi. Přihrneme zeminou a zalijeme. Kvetoucími rostlinami alespoň jednou za dva dny zatřeseme, abychom zajistili co nejlepší opylení a tím velké plody. Odkvetlé lístky setřeseme, aby na rostlinách neplesnivěly. Rozlámání rostlin s násadou velkých plodů zabráníme tím, že rostliny přivážeme k opoře. Papriky zaléváme raději do větší hloubky a méně často. Při dozrávání plodů zálivku omezíme. Udržujeme čistou okopanou půdu bez trávy. Před jarními i podzimnmi mrazíky uchráníme porost přikrytím netkanou textilií. Jako základní hnojení je velmi vhodné zapravit do půdy vyzrálý kravský hnůj. Později přihnojujeme podle barvy a velikosti listů.

Vytrvalá bylina. Pěstuje se pro sladké listy, které jsou třistakrát sladší než sacharóza. Používá se pro slazení čajů a při přípravě veřených a pečených jídel. Vhodná pro diabetiky. Jak pěstovat stévii: Stévie není příliš náročná na pěstování, ovšem jen pokud jí zajistíme světlo, teplo a vlhko! Vyhovují jí vyšší teploty – nejlépe se stévii daří ve 25 °C, pod 10 °C zastavuje růst a při 5 °C rostlina vadne. Sladké látky se tvoří více, pokud má rostlina dostatek světla a tepla. U nás se stévie nejčastěji pěstuje doma na okenním parapetu v květináči, můžeme zkusit vysadit sazenice na slunný záhon v záhřevné poloze. Nejlépe roste ve skleníku či fóliovníku. Drobná semena stévie vyséváme v březnu a dubnu na povrch výsevního substrátu a jenom lehounce zasypeme tenkou vrstvičkou kompostu nebo agroperlitu. Dáme na světlé místo a udržujeme stálou teplotu nad 20 °C. Když jsou semenáčky dost velké k uchopení, přesadíme je do květináčků. Zpočátku rostou pomalu, na předpěstování rostlin musíme počítat s dobou nejméně 6 týdnů. Vzrostlé sazenice přesadíme do nádoby do kvalitního zahradního substrátu s vyšším obsahem humusu – jedna rostlinka = jeden květináč. Nádoba by měla mít dobrou drenáž. Doma stévii umístíme nejlépe na východní okno. Na přelomu května a června stévii v květináči přeneseme, pokud máme možnost, na balkon, venkovní parapet či do zahrady na světlé místo chráněné před větrem. Ven na zahradu vysazujeme předpěstované sazenice stévie podle aktuálního počasí koncem května až do července do sponu 30 x 30 cm. Daří se jí v hlinitopísčitých vzdušných a vlhčích půdách s půdní reakcí kyselou až neutrální (pH 6,5–7,5) a menším množstvím organických látek. Stévie potřebuje pravidelnou, ale přiměřenou zálivku. Kořeny nesmí nikdy stát ve vodě, zaléváme, až když je zemina téměř suchá. Stévie roste zejména v letních slunných dnech velmi intenzivně. Zaštipování vrcholových výhonů podporuje větvení a obrůstání. Když ji ostříháme, vždy začne bohatě obrůstat. Protože stévie není mrazuvz