Pobočky firmy Muzeum Novojičínska

Muzeum pořádá výstavy, expozice a kulturní akce, provozuje odborná pracoviště, vydává publikace a poskytuje informace o historii a kulturním dědictví Novojičínska.

Muzeum bylo otevřeno 17. listopadu 2021 v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky Tatra a představuje na ploše více než 5 000 m2 unikátní sbírku 81 nákladních vozidel a podvozků značky Tatra. Jádro tvoří původní sbírka Jiřího Hlacha, soukromého sběratele, kterou Tatra získala v roce 2015.

Pořádání výstav. Odborný zájem muzea na poli národopisném, především o lidový výtvarný projev, historii rukodělné a mechanické tkalcovské výroby a barvířství, vystěhovalectví, i o kulturní, společenský a výtvarný život vymezuje jeho postavení v regionu Frenštátska.

Muzeum expozicemi připomíná dávnou dobu a především obyvatele, kteří žili v okolí vrchu Kotouč. Projít mohou i replikou jeskyně Šipka, která je kopií skutečné jeskyně, která se nachází jen nedaleko muzea. V patře nad stálou expozicí budou pořádány galerijní výstavy.

Zámek byl postaven v letech 1726–34 známým rakouským architektem J. L. von Hildebrandtem jako venkovské sídlo rodiny Harrachů. Doba největšího rozkvětu je spojena s hraběnku Marií Walburgou, která zde založila moderní vzdělávací ústav, jeho žákem byl rovněž František Palacký.

Muzeum ve Fulneku věnované Janu Amosi Komenskému, představuje osobnost Jana Amose jako kněze, správce sboru, měšťana, kazatele a legendu města Fulneku. Pomocí interaktivních prvků je prezentován jeho svět na prahu třicetileté války, kdy se přistěhoval do Fulneku.

Rodný dům Františka Palackého nabízí stálou expozici věnovanou životu a dílu tohoto významného historika a politika, spolu s historií obce Hodslavice, kde se Palacký narodil.

Cetrat je experimentálním pracovištěm, na kterém jsou zkoumány a rekonstruovány tradiční, mnohdy již zaniklé výrobní postupy zpracování přírodních materiálů a výstupy tohoto výzkumu jsou prezentovány prostřednictvím výstav, tematických programů a publikací.

Barokní zámek vystavěný Karlem Josefem Vetter von der Lilie kolem roku 1742, přestavěný po požáru roku 1857 dle plánů Kaspara Karlsedera.