Dobrý den – tohle je recenze o masu. O pořádném masu. Kdo právě začal hubnout, přestane číst, protože nehodlám diskutovat na téma: „Kvůli vám zase žeru!“
Podnik znám dlouho a nikdy mě nezklamal. Vlastně si nepamatuju, jak dlouho ho znám, a taky nic nevím o zklamání, které bych zažil. Vezmeme to ve zkratce. Prostředí – jo, tady se sedí a ví se, proč se tu sedí. Nabídka – jo, tady je co vybírat. Obsluha – jo, ta ví, že obsluhuje, a co to znamená. Kuchyně – jo, tady to žije, jelikož život je k žití potřeba.
Jediné, před čím varuji, a vím o čem mluvím, je nedávat si hamburger nebo club sendvič na prvním rande. Pokud na prvním rande nejste až tak moc upřímní, že chcete, aby ten druhý věděl, že je ve vás zvíře. V tom případě směle do toho. Připravte se však, že to bude bitva.
Pokrm, v tomto případě hamburger chytnete, zmáčknete ho, jako byste ho chtěli naučit zpívat, aby prásknul, kde má kamarády, a uvidíte, jak z toho něho vyteče. Šťáva. Poteče dolů, mastí vám prsty, ale to není nic proti tomu, co se stane, až si kousnete. Jestli ten druhý měl o vás do téhle chvíle iluze, už je nemá – a když je nemá, tak doufám, že si právě kousl taky a cítí onu extázi chutí, která se roztančila společně s chuťovými buňkami, co už plánují s chutí svatbu.
To nepřeháním – ale sami víte, že napovídat vám mohu cokoli, a tak si tam zajděte. Slibuju, nebudete za hlupáky. Nesmí vás odradit prostředí. To někomu připadá jako drsnější – ale mně ne, protože jsem tramvaják a dobře vím, že nejdrsnější prostředí na světě není pajzl v Bronxu, ale noční linka v Praze. Tady se posaďte, podívejte se do Menu, a pokud si nebudete schopni vybrat, zabodněte prst a uvidíte, že to k vaší spokojenosti dopadne.
